Petr Rímský

Blues o deseti životech


Ukázka

Kdybych tak měl deset životů
Nikdy bych nemusel spěchat
Deseti dívkám hrát gavotu
Abych si jednu moh´ nechat

Nechci se teď pouštět do hádek
Ale mít životů devět
Byl bych i dědečkem z pohádek
Chytrý snad ale ne vševěd

Osumkrát bych si rád na svět zvyk
Víly ať závistí blednou
Sedmkrát byl bych rád trpaslík
Sněhurka alespoň jednou


Kdyby mi věštkyně Sibyla
Ze starých eposů řeckých
Sedmero životů slíbila
Já bych je využil všecky

Kéž bych měl životů aspoň šest
Svá přání do vrby šeptám
Nikdy bych moc nedbal na pověst
Taky se vás na nic neptám

Zbytečně přes prsty koukáte
Že nemám z tesilu šaty
Kdybych se narodil popáté
Snobům bych ukázal paty


Čtyřikrát ožil bych s povděkem
Ten nápad v hlavě mi leží
Zkusit se stát dobrým člověkem
To je snad to oč tu běží

Tři přání v jediném souvětí
Tři doby v jedinou spojím
Na dům a na strom a na děti
Chtěl bych žít životem trojím

A kdybych byť jenom dvakrát žil
I to je tak trochu sci-fi
Radostí smutek bych vyvážil
Stereo balance hifi


Jenomže žijem jen jedenkrát
I to má snad svoje klady
Jen jednou budeme umírat
Tak proč stát k životu zády

Zbývá jen otázku položit
Jestli žít naplno svedem
Raději žít nežli položít
A napůl umírat předem

Nebrečme dojetím u beden
A u píva že nejsme mladší
Dám deset životů za jeden
Ve kterém to všechno stačím